Město za betonovými zdmi

Betonové bloky nejprve přelétnu rychlým pohledem z okýnka auta. Pořádně je zaregistruji až při čekání v dlouhých kolonách, které jsou v Kábulu každodenní realitou. Třímetrové masívní bloky známé jako „T-walls“ jsou pečlivě vyskládané do dlouhých zdí s cílem chránit významné budovy před výbuchem bomb.  Na mnoha místech protínají realitu města a jsou poměrně depresivní připomínkou faktu, že tu nikdo není v bezpečí.

ArtLords – poselství naděje a míru

Při procházce po rušných ulicích obchodní čtvrti Shar-e naw v centru Kábulu se několikrát zastavím a můj pohled šplhá vzhůru. Tady ze zdí najednou šeď ustupuje.

Překvapeně hledím na výjevy spokojené rodiny. Za rohem na mě z několika „T-walls“ bojovně shlíží žena. Nápis vložený do jejích úst hlásá: „Odvaha! Afghánské ženy nebudou mlčet!” Mezi svými známými pátrám po původu těchto muralů. Dovídám se o skupině afghánských umělců a aktivistů ArtLords, kteří od roku 2015 umisťují na kábulské bloky originální street art a graffiti.

“Ve spojení s  Afghánistánem v médiích často slyšíte o válečných vůdcích – ´warlords´. My jsme se rozhodli být vůdci/iniciátory pozitivních změn – ´ArtLords´.  Malujeme proti korupci, kreslíme proti nespravedlnostem, které se dějí ve společnosti, upozorňujeme na práva žen.”, vysvětluje Omaid Sharifi, jeden ze zakladatelů projektu.

Provokativní série zobrazující oči s heslem„Vidím tě“ se zapsala do povědomí zdejší veřejnosti jako první.  Tato oceněná práce, umístěná na zdech Prezidentského paláce a Ministerstva školství, má sloužit jako varování zkorumpovaným úředníkům.

Foto: Farshad Usyan

Další série „Hrdinové mého města“ oslavuje každodenní hrdiny – komunální pracovníky, učitele a zdravotní sestry.

Cílem jejich street artu je probudit v kolemjdoucích kritické myšlení a zapojit je do pozitivní přeměny tváře velkoměsta. Chtějí tím posílit důvěru a porozumění mezi lidmi. Mám dojem, že se jim to daří. Pozoruji, jak lidé očima hltají vyobrazené výjevy. Čas od času zahlédnu i letmé úsměvy.

´Odvaha. Afghánské ženy nebudou mlčet!´

Shamsia Hassani – musíme pochopit, co je mír

Mezi kábulskými muraly jsem si poměrně rychle našla své oblíbence. Jsou to díla jedné z prvních zdejších street-artových umělkyň – Shamsii Hassani.

Mladá atraktivní žena v šátku, se zavřenýma očima a bez úst se pro ni stala charakteristickým symbolem. Deformovaný hudební nástroj, který ji v posledních sériích doprovází, má dodat sílu a sebevědomí. Nechává vyznít její hlas. Zavřené oči znázorňují, že v jejím světě není  moc dobrého k vidění. Chce ignorovat realitu a cítit méně smutku.

Foto: Farshad Usyan

Shamsia Hassani toho má ve svých 31 letech za sebou opravdu hodně. Před 15 lety se s rodinou přestěhovala z Iránu, kde jako afghánští uprchlíci měli omezená práva, zpět do Afghánistánu. Usadili se v Kábulu, městě poničeném válkou. I přesto měla Shamsia konečně pocit, že se tu může svobodně nadechnout. Začala studovat vysněnou Fakultu výtvarných umění na Kábulské univerzitě.

Tehdy, před devíti lety na workshopu organizovaném britským graffiti artistou Chu v Kábulu, si Shamsia vybrala svoji cestu. Začala používat zdi zničeného města místo plátna a zpřístupnila tak své dílo široké veřejnosti.

Nyní učí na Fakultě výtvarných umění v Kábulu, věnuje se volné tvorbě a uskutečňuje veřejné výstavy s ostatními současnými umělkyněmi. Již několikrát byla pozvaná prezentovat své dílo v zahraničí.

„Svoboda nenastane, když odstraníme naše niqáby a hidžáby, svoboda je mír. Když vyměním oděv, ale nebudu moci studovat ani pracovat, k čemu je to dobré? Musíme pochopit, co je mír“, vysvětluje Shamsia.

Po tom, co jen těsně unikla sebevražednému útoku v roce 2014, prožívá každý okamžik naplno. I když musí čelit kritice tradičně smýšlejících Afghánců, ve svém díle pokračuje odhodlaně dál a inspiruje mladou generaci. Její facebookový účet sleduje přes 23 000 lidí. Dávám si za cíl příště Shamsiu potkat osobně.

Poznejte Shamsiu Hassani v dokumentu od The Creators Project, 6:17 min.